Energetika na Lanškrounskou.

ÚVOD

Asi trochu nadsazený název „Kronika" nevystihuje to, co následujícími řádky čtenáři chci přinést. Je to moje upřímná snaha zachovat na vědomí následujícím generacím vše, čeho jsem byl svědkem jako zaměstnanec obvodové služebny v Lanškrouně od roku 1945. Snažil jsem se dozvědět i to co zde bylo před mým příchodem do Lanškrouna.

Pokud se mi toto v mnohém nepodařilo, není to moje vina. Hledal jsem informace u starousedlíků, v podnicích, v muzeu i v okresním archivu v Ústí nad Orlicí. Je jen škoda, že po zrušení městského elektrárenského podniku v roce 1946 našel jsem starou korespondenci v němčině. Ta se týkala právě elektrizace Lanškrouna.

Má slabá znalost němčiny mi nedala možnost uceleného překladu a tak jsem na požádání tyto doklady předal na podnik, tehdejší RPA do Pardubic. Tam se asi nenávratně ztratily.

Ještě na omluvu mé procházky do historie pivovarnictví mám jen to, že pivovar zasluhuje mimořádnou pozornost proto, že asi tam byl instalován první elektrický zdroj v Lanškrouně. To se v následujících řádcích dočtete.

V neposlední řadě chci trochu nahlédnout do dob osídlování našeho města českou a německou komunitou a objasnit dějinné události které způsobily že roku 1945 byl Lanškroun převážně německý.

Mým přáním je, aby se v budoucnu našel někdo, kdo by v psaní kroniky pokračoval.